Podpořte nás

Aktuality

Sezona mláďat se rozbíhá…

Sezona mláďat se rozbíhá…
Období mláďat se nám v průběhu dubna začalo pěkně rozjíždět. Každodenní příjem mláďat stále neutuchá, a tak nemáme o nudu nouzi. V následujících řádcích vás seznámíme s několika posledními příběhy z měsíce dubna…
V půlce dubna jsme přijali první letošní soví mládě. Nestává se nám příliš často, že tuto pozici obsadí hned naše největší sova, výr velký. Mládě bylo nálezci objeveno u pokáceného stromu. V naší stanici máme současně trvale handicapovanou samici výra, které jsme mrňouska předali. Naštěstí vše dopadlo dobře a výřice se mláděte starostlivě ujala. Netrvalo dlouho a rodinka výrů se nám začala rozrůstat. Po větrné smršti se k nám dostalo ještě další mládě, které bohužel nešlo vrátit do původního hnízda. Naše samice výra se ho opět vzorně ujala a již pečuje o dvě mláďata, která si opravdu vehementně brání před jakýmkoliv nebezpečím včetně nás.
Další soví mláďata, tentokráte malí puštíci obecní, se k nám dostali poté, co spadli ze zříceniny hradu. Bohužel jeden z nich pád nepřežil. O zbylé dva se budeme muset postarat, než budou zcela samostatní a vrátí se zpět do přírody.
Mládě lišky se ztratilo z dohledu matky patrně při stěhování a zatoulalo se až k lidským obydlím. Toto malé překvapení objevili lidé přímo ve slepičím kurníku.
Jednou z dalších savčích pacientů se stala skoro čerstvě narozená samička prasete divokého. Bohužel prvotní péče, která se jí dostala, může negativně ovlivnit její další odchov u nás. Nálezci totiž dali na „odborné“ rady a napojili ji plnotučným mlékem, což je to nejhorší, co mohli udělat. Takto malé mládě musí ještě nějakou dostat mlezivo a poté speciální mléko, důležitá jsou i probiotika, jinak ve velmi krátkém čase uhyne. Jediná dietetická chyba u tak malého mláděte, může znamenat smrt vlivem silných průjmů a dehydratace. Děkujeme nálezcům, že nám selátko v co nejkratším čase předali a doufejme, že samička vše zvládne a brzy bude z nejhoršího venku.
Po více než deseti dnech lze konstatovat, že prasátko přesun na novou stravu zvládlo a již skvěle prospívá.Pokud by se i do Vašich rukou dostalo mládě jakéhokoliv volně žijícího živočicha, neváhejte ihned kontaktovat záchrannou stanici, nikdy mláděti nic nepodávejte a nechejte ho někde v klidu, než bude předáno odborníkům. Děkujeme!
Nová ptačí mláďata se u nás objevují každý den. Mezi posledními jsme přijali hnízdo konopek, které bylo nalezeno na zemi, bohužel dvě mláďata byla již mrtvá a ostatní prochladlá. Mezi konopkami se ubytoval i stehlík, kterého máme téměř od ptačího holátka. Drozd byl odebrán z přírody z obavy před nebezpečím. Ne vždy však takovéto nebezpečí ptáčatům skutečně hrozí. Mláďata, která neumí ještě létat, vyskakují z hnízd a pomalu se osamostatňují. V žádném případě je nemůžeme jen tak odebrat rodičům, kteří se o ně starají.
Největší skupinou ptačích mláďat jsou kosové, těch již máme okolo 25. Někteří z nich budou již zanedlouho vypuštěni zpět na svobodu. Vůbec nejčastější příčinou jejich příjmu je zranění od kočky. Ty jsou bohužel velkou pohromou nejen pro veškerá ptáčata, ale i malé zajíčky!
 Pro odchov ptačích holátek nově využíváme speciální inkubátor s regulací tepla a vlhkosti. Jako první si ho vyzkoušelo celkem 5 špačků obecných, kteří byli nalezeni v dutině pokáceného stromu.

Malé ohlédnutí

Malé ohlédnutí

V dnešním příspěvku bychom se rádi vrátili k případu malého ježka, který se k nám dostal téměř za pět minut dvanáct. Nálezci ho objevili zcela prochladlého, apatického a velmi vysíleného. V oblasti přední končetiny byl viditelný rozsáhlý otevřený absces, stejné hnisavé ložisko bylo i v oblasti nosu a oka. Jeho léčba trvala poměrně dlouho a od počátku jsme si nebyli jisti dobrým výsledkem. Abscesy se ukázaly jako chronické, a proto jsme rány musely denně čistit několik týdnů. Problémem byl i příjem potravy a celkový nárůst hmotnosti. Jak se ale ukázalo po více než dvou měsících, snaha nebyla marná. Nyní je u nás ježek již půl roku a zdravotní problémy zcela ustoupily. I chuť k jídlu se mu vrátila, a tak se nyní ručička na váze blíží 600 g.

„Rekordmanský“ den

„Rekordmanský“ den

Někdy tomu okolností chtějí tak, abychom se celý den opravdu nenudili. Takový den pak může strhnout rekord v počtu příjmu od začátku roku, jako tomu bylo minulý týden…

Ve výjezdech jsme se téměř nezastavili…Nejprve jsme vyrazili do Nové Paky, kde bylo nalezeno ztracené mládě veverky. Po půldenní prvotní péči sameček putoval do naší přidružené stanice pro veverky Pinky, kde se mu dostalo té nejlepší péče. Mezitím jsme dostali informaci o samečkovi kosa v Mladé Boleslavi, který narazil na překážku s následkem zlomeniny křídla a otoku oka. Na chlup stejný případ jsme řešili ještě večer, kdy jsme si v Kolíně vyzvedli téměř stejného dalšího samce kosa. V Kolíně (Na Pekle) jsme byli také těsně po obědě, kdy jsme dostali hlášení o labuti, která byla za krk chycena ve zbytku rybářského vlasce. Naštěstí než jsme přijeli, byla již osvobozena a v tomto případě jsme nemuseli zasáhnout. Ve večerních hodinách jsme vyjeli do Peček ke shozenému hnízdu malých zvonků, jeden ze čtyř sourozenců utrpěl zlomeninu pařátku. Posledním příjmem se pak stala fretka, která byla ve velmi špatném stavu, byla vysílená a otrávená. Bohužel ještě ten večer následkům otravy podlehla.

Velké jarní vypouštění!

Velké jarní vypouštění!

V záchranné stanici naplno vypuklo jaro 26. března, kdy jsme probudili poslední zimní spáče, netopýry. Téměř pět desítek netopýrů dostalo intenzivní péči. Předtím, než byli vypuštěni zpět do přírody, se museli důkladně napojit, rehydratovat a do prvních začátků na svobodě přidat ještě něco k snědku.

 Do širokého okolí se pak během týdne rozletělo několik netopýrů rezavých, netopýrů pestrých, netopýrů hvízdavých a netopýrů parkových, kteří u nás úspěšně přezimovali…

 

Ani ježci nezůstali pozadu. Po zimě strávené v naší záchranné stanici se do přírody vrátil hojný počet ježků blížící se 70 jedincům. Někteří ještě u nás nějaký čas zůstanou. Velmi děkujeme všem, kteří jim poskytli útočiště na svých zahradách.

Jelikož jarní počasí vybízí k úklidu zahrad, apelovali bychom na všechny, kteří hodlají vypalovat zbytky suché trávy. Myslete, prosím, na volně žijící živočichy a raději trávu nevypalujte. Takový oheň se stává nebezpečnou pastí bez možnosti úniku právě třeba pro ježky!

Labutí věrnost

Labutí věrnost

Vzájemná věrnost a oddanost některých labutích párů byla již několikrát dokázána různými příběhy, některé z nich by obstály i v červené knihovně. I my jsme měli možnost poznat velmi silné pouto těchto majestátných opeřenců. Bohužel téměř vždy tyto osudy začínají tragicky.

V neděli 30. března jsme byli přivoláni k případu, kdy byla samice labutě pravděpodobně zabita volně pobíhajícím psem. Poblíž mrtvé samice se však několik dní pohyboval také samec, který zjevně velmi tesknil po ztrátě partnerky, přestal úplně přijímat potravu a odmítal ji opustit. Vlivem stresu dostal zápal plic, který v tuto dobu labutě obvykle nemívají, bez pomoci by jistě uhynul. Jak bude pokračovat jeho rehabilitace, poví až čas. V některých případech je i pomoc člověka marná, někdy je příroda a partnerská láska silnější…

S odstupem týdne můžeme říci, že labuťák je již z nejhoršího venku. Jeho stav se po podání léků zlepšil a přítomnost další labutě ho povzbudila. Předpokládáme, že bychom ho mohli v nejbližší době vypustit zpět do přírody, aby mohl začít nový život na svobodě…

Vypouštěcí akce „Ježek“

Vypouštěcí akce „Ježek“

Vzhledem k tomu, že se k nám na začátku podzimu a zimy dostal zvýšený počet ježků, chtěli bychom jim najít optimální podmínky pro vypuštění. Rozhodli jsme se proto oslovit vás, kteří znáte nějakou vhodnou lokalitu, kde by ježek mohl mít příhodné stanoviště. Může jím být třeba vaše zahrada, která bude opatřena úkryty pro ježka (kupka dřeva, listí, kompost, apod.). Takovéto místo by mělo být nejlépe z našeho okolí. V případě zájmu nás prosím kontaktujte do komentářů, návštěvní knihy nebo na email vanek.l@seznam.cz, kde dohodneme podrobnosti. Ježek jako velmi užitečný hmyzožravec bude pro vás tím správným směrem ke zvýšení biodiverzity a oživení vaší zahrady.

Únor s mláďaty

Únor s mláďaty

Selátkem to začalo a malým zajíčkem pokračuje…řeč je o mláďatech, která se k nám jako první v letošním roce dostala. Prvního letošního zajíčka jsme tak přijali již dnes 12. února, v loňském roce se k nám první zajíček dostal až 13. března.

Nyní je na místě, abychom opět požádali veřejnost o ohleduplnost při pobytu v přírodě. Je zapotřebí dávat pozor na své domácí mazlíčky, aby se zajíčci zbytečně nedostávali do lidské péče. Neměli bychom ani sbírat zdánlivě osiřelá mláďata, která pouze vyčkávají v úkrytu mimo nebezpečí. Zajíc se na rozdíl od králíka rodí plně vyvinutý a schopný v přírodě přežít i v době mrazů. Některá mláďata se mohou vyskytnout i na sněhu. Matka s mláďaty nezůstává ale pohybuje se opodál, kojí je pouze jednou denně v noci, proto téměř nikdy nejsme schopni zachytit okamžik, kdy matka k mláďatům přijde. Dá se říci, že jen malé procento zajíčků je skutečně opuštěné. Vždy tedy raději přemýšlejte, zda je nutná pomoc člověka, než na takové mládě sáhnete. V silně „zapachovaných“ oblastech dotek člověka nemusí nutně znamenat to, že zajíček zůstane opuštěný. Než si takové mládě odnesete, raději vše dříve zkonzultujte s odborníky.

Odchov mláďat v zajetí je velmi komplikovaný. K tomu, aby mládě dorostlo do potřebné váhy, můžou uběhnout i 3 měsíce intenzivní každodenní péče, což je nejen finančně, ale i časově náročné. Aby odchov skončil úspěšně, musí se zajíček co nejrychleji dostat do záchranné stanice. Pokud zůstane u nálezce, který ho neodborně nakrmí, je šance na odchov nulová. V záchranné stanici je naděje na úspěch o poznání vyšší. Například v loňském roce se nám podařilo vrátit zpět do přírody celkem 15 zajíčků, zbylá část však uhynula z důvodu toho, že byla zraněna kočkou nebo je nálezci nesprávně nakrmili a poté již nešlo zajíčky zachránit.

Sovice krahujová na území ČR

Sovice krahujová na území ČR

Minulý týden jsme měli velkou možnost pozorovat vzácnou sovu, která se zatoulala na území naší republiky. Po telefonátu pana Nového, ornitologa, který nám oznámil, že v okolí jeho bydliště již několikátý den pozoruje sovici krahujovou, jsme se vydali na místo. Nedalo příliš velké úsilí, abychom tohoto netradičního opeřence v krajině zahlédli. Sovice krahujová je typickým obyvatelem severských tajg a jen ve velmi malém procentu případů se při cestě do jižnějších oblastí zatoulá i do České republiky.

Bohužel však tento příběh nemá šťastný konec. Včera při lovu kořisti byla sova při lovu kořisti sražena projíždějícím automobilem, který se jí stal osudným. Tento okamžik se podařilo zaznamenat na video záznam ornitologovi Janu Studeckému. Můžete ho zhlédnout na odkazu http://www.youtube.com/watch?v=zdELMRmJiMA

Velmi smutné je, že právě střet s automobilem patří mezi nejčastější zranění s následkem úhynu nejen u většiny sov. Ve značném procentu případů dokonce došlo k tomu, že sovy vyskytující se poblíž silnic zcela vymizely. Největším nebezpečím je hlavně zima, kdy se ptáci stahují poblíž silnic, kde mají možnost ulovit potravu. Například i severští zatoulanci nejsou na automobily zvyklí, a proto střet nemohou předpokládat. Zkuste, prosím, být při jízdě autem opatrní a snažte se předejít střetu s volně žijícími živočichy!

Netopýři

Netopýři

Ještě před týdnem bylo díky teplému počasí možné spatřit létající netopýry volně v přírodě, což samozřejmě značí, že zima neprobíhá podle všeobecně známých faktů. Výkyvy počasí ale mohou paradoxně ublížit živočichům, kteří přes zimu spí zimním spánkem. Klasickými hibernanty jsou netopýři, kteří si před nástupem zimy musí najít vhodné zimoviště, jinak je jejich život ohrožen. Již na podzim a v průběhu zimy se k nám dostalo 37 netopýrů, kteří nyní pod dohledem zimují ve sklepě.

V posledních dnech se ale u nás zvyšuje přísun netopýrů, kteří se ocitli v nouzi a je potřeba jim rychle pomoci. Někteří jsou vysílení, a proto je důležité zasáhnout. Najdete-li v tuto dobu někde aktivního netopýra, kontaktujte bez meškání záchrannou stanici, která si ho určitě převezme. Při odchytu buďte opatrní a použijte ochranné rukavice nebo kus látky. Umístěte netopýra do papírové krabice a nechte ho v klidu, než si ho pracovníci záchranné stanice vyzvednou. Není potřeba ho ničím krmit, vysílenému netopýrovi byste spíše ublížili, než pomohli, jelikož v první chvíli je nutná důkladná rehydratace, někdy i v podobě injekčně podávaného roztoku. Také krmení musí být pozvolné s dodržením určitých zásad. Než je netopýr „vykrmen“ na požadovanou hmotnost, je zapotřebí téměř mravenčí práce při krmení pinzetou minimálně 10 dní, v častých případech i více, záleží na momentální kondici daného jedince.

Letošní první mládě

Letošní první mládě

Že se mláďata v zimě nerodí? Omyl! Najdou se i výjimky, zvláště v letošním teplém počasí, které velmi svědčí divokým prasatům. První letošní mládě se tak u nás objevilo již 23. ledna! Zatím se jedná o rekordmana, co se mláďat týká, jelikož v předchozích letech byl prvním mládětem vždy zajíc polní. V loňském roce to bylo 13. března, rok předtím pak 13. února.

Malé sele divočáka se objevilo vedle domku na zahradě zcela opuštěné. Pravděpodobně se ztratilo při útěku matce se zbytkem sourozenců, takto již bude muset zůstat v zajetí.

Čuníkovi velice rychle začalo chutnat a dokonce téměř hned začal sám jíst z misky. Tímto děkujeme všem, kteří nás obdarovali piškoty, teď bude jejich spotřeba opravdu vysoká.